CVCA NextGen – Do it yourself

Včerejší setkání ve společnosti Deloitte neslo název “Do it yourself”, a to z toho důvodu, jelikož jsme panelovou diskusi postavili na otázkách, které nám naši hosté předem zaslali. Největšími tématy bylo současné prostředí fúzí a akvizic, nové technologie a regulace, které ho ovlivňují, a téma ESG. Jak ovlivňuje trh současné prostředí vysokých úrokových sazeb? Opravdu umělá inteligence zjednodušuje a zefektivňuje obchodní procesy, nebo je to jen hype? Jak vedoucí pracovníci vnímají ESG? Pojďme se podívat na nejdůležitější momenty a klíčové poznatky z našeho nedávného eventu.

Našimi hosty, kteří se zúčastnili panelové diskuse, byli Michal Jašek z mezinárodní advokátní kanceláře Clifford Chance, Michal Aron ze společnosti Arx Equity, která podporuje růst středních podniků, a Miroslav Linhart, vedoucí partner oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte Česká republika. Setkání, které moderoval Tomislav Procházka, se uskutečnilo v rámci CVCA NextGen.

Úvodní tématem byl stávající M&A trh. Počet transakcí ve třetím čtvrtletí klesl o 16,5 % ve srovnání s minulým čtvrtletím, přičemž tržní násobky EV/EBITDA rovněž nadále klesají jak u stratégů, tak u finančních sponzorů. Jak hodnotíte tyto trendy a jakou předpovídáte budoucnost trhů fúzí a akvizic?

„Od předpovídání jsme tady my, protože se díváme na trh, analyzujeme, nejsme tvůrci transakcí, ale snažíme se monitorovat a vyhodnocovat. Myslím, že bude líp, alespoň podle prognózy, kterou budeme vydávat příští týden – náš nový M&A Index, kde očekáváme mírný nárůst. Všeobecný útlum trhu je pochopitelný – na trhu vládne nejistota z inflace a geopolitických pnutí. Nyní je čas, kdy si musíme zvyknout na novou realitu a trh postupně najde svou rovnováhu, zejména v cenových očekáváních, která se v posledních měsících rozcházejí,” uvedl Miroslav Linhart.

Další otázka směřovala na Michala Jaška. Jak to vnímáte z právního hlediska – ovlivňuje vás cykličnost, vnímáte nejistotu na trhu?

“Lokálně mám pocit, že jdeme proti proudu, například před několika lety v době kovidu, kdy vlády začaly do ekonomiky pumpovat spoustu peněz a počet M&A transakcí byl zhruba od poloviny roku 2020 na další dva roky rekordní, jsme měli spíše slabší rok a půl, a teď máme opravdu napilno. Co mě znervózňuje, je to, že na trhu fúzí a akvizic dochází k výkyvům, a tím pádem je buď práce moc, nebo málo, a proto je někdy problém například dostatečně zvětšit tým.Každopádně očekávám, že v současné situaci budeme mít minimálně příštích šest měsíců hodně práce a pak se pravděpodobně více přizpůsobíme trhu a možná už nepůjdeme proti proudu.”

Následující dotaz směřoval na Michala Arona. Narazili jsme na úrokové sazby a v poslední době se ukazuje inverzní vztah mezi úrokovými sazbami a zejména trhy Private Equity. Jak podle vás sazby ovlivní tento specifický trh?

“Největší vliv to má samozřejmě na to, že se ostýcháme používat dluh, který je ve srovnání s tím, co jsme zažili v nedávné minulosti, drahý. To vedlo k tomu, že většina našich transakcí je financována vlastním kapitálem. V současné době nám pomáhá, že jsme eurový fond a většina našich společností jsou místní šampioni, kteří jsou z velké části exportéři, a mnoho z nich pak nejen na straně výnosů, ale i na straně nákladů obchoduje v eurech. Takže se díváme spíše na eurové sazby, kde jsou v tuto chvíli o něco příznivější podmínky. Z našeho pohledu vnímáme současný útlum trhu spíše pozitivně, protože velcí strategičtí investoři, kteří nám často konkurují v transakcích, jsou momentálně ostýchaví a my máme znatelně menší konkurenci v nákupech. Na druhou stranu to má samozřejmě dopad i v prodejích a někdy nedostaneme požadovanou prémii, a proto přesouváme některé exity. Obecně bych ale řekl, že se cenová očekávání majitelů i poradců již zreálnila a náš deal flow je zatím celkem konzistentní.“

Když se bavíme o cykličnosti ve vztahu k úrokovým sazbám, není to asi nikde větší téma než v oblasti Real Estate. Jak situaci na trhu vnímáte vy, Miroslave?

“Je to naprosto propojené, cyklické a je to úplně stejná situace jako na trhu s firmami, jen mnohem horší. Vidíte to všude v Evropě ve všech segmentech, transakce jsou téměř nemožné kvůli drahému financování a také yieldy klesly tak hluboko, že se teď budou dlouho vzpamatovávat, a bude proto také třeba přizpůsobit cenová očekávání. Nedávno jsem byl na expu v Mnichově a hlavním tématem bylo přefinancování, což samo o sobě svědčí o tom, že se řeší refinancování a nic moc nového se neděje. Vzhledem k tomu, že jsme na Německu víceméně ekonomicky závislí, se dá předpokládat, že podobný vývoj nás čeká i v tuzemsku.”

S celkovým rozvojem umělé inteligence vznikají nové tržní příležitosti a nová odvětví. S&P 500 je nyní prakticky tažen společnostmi, které jsou přímo či nepřímo spojeny s vývojem AI (magnificent 7). Zabývá se společnost Arx příležitostmi v tomto odvětví a je to relevantní, nebo jen forma hype?

„Já myslím, že to nevyšumí – řekl bych, že jsme stále na začátku, ale lze předpokládat, že umělá inteligence v budoucnu zefektivní a zrychlí mnoho firemních procesů. Pokud jde o investice, je to pro nás nyní spíše vzdálená budoucnost, určitě existují fondy VC, které se tím aktivně zabývají, ale my jsme fond, který má tendenci investovat spíše do tradičnějších odvětví. Snažíme se však o tomto sektoru interně vzdělávat, aby nám neujel vlak. Co se týče implementace, osobně zatím necítím potřebu, když se bavíme s kolegy, všichni se stále učí a uvidíme, kam to povede, ale na naše interní procesy to zatím nemá žádný dopad,” uvedl Michal Aron.

Jak umělá inteligence zasahuje do legislativy? Cítíte jako právník tlak na podchycení těchto rizik a regulací?

“Vidíme to v procesu DD, kde se řeší, jak podnik používá umělou inteligenci, jak nakládá s osobními daty a další řízení rizik. To musíme v rámci DD analyzovat a zohlednit v transakční dokumentaci. Co se týče regulace v EU – existují dva názorové proudy – jeden říká, že je na regulaci příliš brzy a musíme počkat, jak se to vyvine, a druhý říká, že je třeba to regulovat extrémně přísně hned od začátku. Myslím, že EU se snaží najít střední cestu, ale legislativa je zatím v plenkách, první návrh má vyjít koncem roku a implementace legislativy bude trvat nejméně další dva roky,” doplnil Michal Jašek.

Posledním tématem je ESG. Daniel Křetínský nedávno popsal realitu ESG v Evropě jako silně hodnotově orientovanou, ale prakticky nefunkční. Máte pocit, že některé dopady ESG jsou negativní nebo nejsou řízeny efektivně?

Michal Aron uvedl: “Já bych s tím souhlasil, některé věci jsou dost postavené na hlavu a mnohé kvóty nejsou reálně dosažitelné. Musíte si vybrat, co má smysl, například při řešení formuláře ESG v bance nebo investičním fondu EU musíte vést racionální diskusi s daným zástupcem a používat zdravý rozum, protože to nelze splnit na 100 %“.

“Začnu tím, jak to vidí naše firma – ESG bereme velmi vážně a již několik let po sobě vydáváme velký report o tom, jak plníme naše KPIs. Jinak jsem osobně diskutoval s naším globálním ESG ambasadorem, protože jsem si říkal, že si dokážu představit kritéria pro uhlíkovou stopu, neboť ta se dá nějak měřit. Větší problém ale mám s věcmi týkajícími se social governance, což jsou spíše soft věci, které se nedají moc měřit,“ komentoval Michal Jašek.

Obecně bych řekl, že dochází k určité proměně toho, co ESG znamená, nedávno vyšla zpráva na FT, která kritizovala nejednotnost toho, jak přesně jsou hodnoty ESG prezentovány a jaká kontrola je obecně uplatňována. Miroslave, očekáváte nějakou transformaci toho, co to vlastně znamená?

“Očekávám, že ano. Myslím, že to dnes ve společnosti vře a každý na to má svůj názor. Řekl bych, že všichni souhlasíme s hodnotami, které ESG stanovuje, ale jde spíše o to, zda jsme schopni je vůbec realizovat. Současný závazek je v opravdu krátkém časovém horizontu a navíc bude pro každého účastníka jinak náročný. Jiný je například pro velmi bohaté západní země, které jej mají jako prioritu, a jiný pro východoevropské země, které se tam ještě nedostaly. Jsem ekonom, a proto mě nejvíce zajímá, kolik to všechno bude stát, zatím slyším jen ideologii, která neřeší všechny důsledky a to, jak to vlastně uděláme a kdo to zaplatí,” ukončil debatu Miroslav Linhart.