Zástupci private equity a venture kapitálových fondů vnímají velmi negativně návrh poslance Mikuláše Ferjenčíka na zrušení osvobození ze zdanění příjmů z prodeje cenných papírů nad 20 milionů korun. Mezi investory panuje významná obava ohledně nerealistických cenových očekávání prodávajících , neboť v nich mohou být nuceni zohlednit zvýšené daňové zatížení.
Podle přijatého (nevládního) pozměňovacího návrhu by mělo být osvobození příjmů fyzické osoby z prodeje cenného papíru (včetně kmenového listu), resp. příjmů z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, nově omezeno částkou 20 milionů korun za jedno zdaňovací období. Vzhledem k absenci speciálního přechodného ustanovení je tedy možné, že příjmy z prodeje cenných papírů přijaté fyzickou osobou v roce 2021 budou již podléhat novému režimu zdanění, i když podkladové cenné papíry byly nabyty do konce roku 2020. Navrhovaná změna by navíc zasáhla i do již uzavřených transakcí, protože podstatná část z nich má tzv. odloženou kupní cenu závislou na budoucích hospodářských výsledcích v několika letech po prodeji.
CVCA velmi negativně hodnotí skutečnost, že návrh nebyl diskutován s odbornou veřejností, je v rozporu s návrhy na rozvoj kapitálového trhu, které vyplývají z loni schválené Koncepce rozvoje kapitálového trhu, a ani nezískal doporučení Rozpočtového výboru PS Parlamentu ČR. Zachování časového testu doporučila i Zpráva Světové banky k rozvojí kapitálového trhu v ČR, ze které Koncepce vycházela.
Zároveň se členové asociace obávají výkladových nejasností a potenciálních rizik při strukturování transakcí, stejně tak i krátkého času mezi předpokládaným schválením a reálnou účinností. „Jakýkoli nahodilý a nesystémový návrh na změny zdanění přináší fondům velké problémy. CVCA dlouhodobě volá po předvídatelnosti daňového prostředí a tento návh je v příkrem rozporu s tímto požadavkem. Cílem politiky vlády by měla být podpora finančního sektoru, který pracuje s vysokou přidanou hodnotou a podporuje české růstové a inovativní firmy, ne jeho destabilizace,“ říká k návrhu Jiří Beneš, prezident CVCA.
Private equity fondy nakupují do svého portfolia čím dál častěji společnosti od jejich zakladatelů a pomájí jim tak řešit problém nástupnictví. Společnosti kupují zpravidla od fyzických osob, které svůj byznys budovaly desetiletí a které v dobré víře předpokládaly, že výnos z prodeje svého podniku budou mít zpravidla daňově osvobozen. Limit 20 milonů je v tomto kontextu velmi nízký. V této cenové relaci se nakupují pouze malé společnosti, na které cílí v tuto chvíli pouze minimum private equity fondů. Navrhované změny by měly značně negativní dopad do strukturování transakcí a do kupních cen. Přitom tyto rodinné byznysy jsou svou povahou byznysy s vysokou přidanou hodnotou a mají významnýpotenciál pro další růst do budoucna. Kromě toho by prodávající – akcionáři byli zcela bezdůvodně znevýhodněni oproti prodávajícím – společníkům společností s ručením omezeným, případně jiných typů společností nevydávajících své podíly ve formě cenných papírů. Právě v tomto směru lze spatřovat další nekoncepčnost celé novely týkající se těchto příjmů. Navíc znění předmětné novely vyvolává řadu dalších nejasností, např. zda se limit aplikuje na celkový příjem prodávajícícho z prodeje všech cenných papírů (akcií) v daném roce nebo na jednotlivý příjem, příp. příjem z jednotlivého cenného papíru (tj. příjem z každé akcie), nebo jaká část příjmů v daném období bude osvobozena.
Další skupinou negativně dotčenou jsou venture fondy, resp. zakladatelé a majitelé startupových společností, které mají často formu akciových společností, jež jsou právě v hledáčku těchto fondů.Inovativní technologické firmy by naopak měly být ze strany státu podporovány, resp. neměly by jim být kladeny zbytečné překážky. Dlouhodobým cílem státu by obzvlášť v dnešní době měla být maximální podpora technologického rozvoje a inovativních podnikatelů, kteří se na něm aktivně podílejí, resp. vytváření příznivých podmínek pro produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou.
Nezbývá jen doufat, že tuto nekoncepční (nevládní) novelu, která by se měla na půdě Senátu projednat v polovině prosince 2020, Senát přepracuje a vrátí ji k připomínkovému řízení do Poslanecké sněmovny.
K dané problematice naleznete informace od našich členů také zde: